Úvod

I. Význam psychologie ve vzdělávání, souvislost se vzdělávacími teoriemi a cíli
1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání
1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání
1.1.1 Modernizace současného pojetí psychologie
1.2 "Pilířee" vzdělávání a jejich psychologické aspekty
1.3 Základní "stavební kamenyy" kurikulární reformy

2. Vzdělávací cíle a jejich psychologické a psychodidaktické souvislosti
2.1 Vzdělávací cíla a jejich provázanost s rozvíjením klíčových kompetencí
2.1.1 Specifické cíle psychologie
2.2 Učení - rozvíjení psychických jevů
2.3 Klíčové kompetence, psychologický výklad jednotlivých pojmů
2.3.1 Kognitivní svébytnost
2.4 Kognitivní procesy a jejich souvislosti s osvojováním vědomostí a pojmových systémů
2.5 Myšlení jako schopnost řešit problémy
2.5.1 Významné faktory ovlivňující řešení problému
2.6 Rozvoj metakognice a tvořivosti
2.6.1 Metakognice
2.6.2 Tvořivost
2.7 Postoje a hodnoty, jejich psychologické a filozofické souvislosti
2.7.1 Zvnitřňování hodnot z hlediska věku
2.7.2 Klasifikace hodnot z hlediska cílů, potřeb a prožívání

3. Teorie učení z pohledu současného vzdělávání
3.1 Behaviorální koncepce
3.2 Kognitivně psychologické koncepce
3.3 Koncepce humanisticky orientované
3.4 Shrnutí
3.5 Vzdělávací koncepce transmisivní
3.6 Vzdělávací koncepce interpretativní
3.7 Vzdělávací koncepce autonomní

II. Psychologické a psychodidaktické aspekty modernizace školního vzdělávání
4. Psychologické otázky modernizace vyučování
4.1 Zprostředkující model výuky
4.2 Výukový cíl a jeho motivační funkce
4.2.1 Aktualizace žákovských potřeb
4.3 Bloomova taxonomie cílů ve školní praxi
4.4 Vstřícný model výuky
4.5 Pedagogické situace a činnostní učení žáků
4.6 Učivo a jeho místo ve školním vzdělávání
4.6.1 Psychodidaktický přístup k učivu
4.7 Kritéria žádoucího modelu vyučování

5. Výukové strategie v kontextu autoregulace žáka
5.1 Organizační formy výuky s důrazem na žákovu autoregulaci
5.1.1 Organizační formy výuky
5.2 Kooperativní výuka a cíle z ní vyplývající
5.2.1 Cíle sociální
5.2.2 Cíle osobnostně rozvíjející
5.2.3 Cíle (auto)diagnostické
5.3 Výukové metody, jejich charakteristika a klasifikace
5.3.1 Klasifikace metod - stručný přehled
5.4 Metody jako způsoby komplexního rozvoje žáků

6. Konstruktivistická teorie v praxi
6.1 Didaktický konstruktivismus
6.2 Konstruktivistické didaktické postupy
6.2.1 Základní pojmy
6.2.2 Proces vytváření pojmů a komplexních představ
6.3 Konstruktivní vyučování
6.3.1 Cíle a význam, praktická ukázka

III. Psychodidaktické souvislosti v procesu školního hodnocení
7. Pojetí hodnocení, hodnoticí cíle a strategie
7.1 Pojetí hodnocení v podání našich i zahraničních autorů
7.2 Funkce hodnocení s důrazem na formativní funkci
7.2.1 Funkce informativní
7.2.2 Funkce regulativní
7.2.3 Funkce výchovná
7.2.4 Funkce sociální
7.2.5 Funkce prognostická
7.2.6 Funkce motivační
7.2.7 Funkce diagnostická
7.3 Druhy a typy hodnocení
7.3.1 Typy hodnocení
7.4 Formy hodnocení
7.4.1 Jakou formu hodnocení zvolit?
7.5 Metody hodnocení s důrazem na interpretativní a dialogické metody
7.5.1 Shrnující pohled (nejen) na metody
7.6 Cíle a obsah hodnocení (nejen) v psychologii
7.7 Vzájemná návaznost výukových a hodnoticích cílů
7.7.1 Tři oblasti cílů a jejich charakteristika

8. Hodnocení a sebehodnocení
8.1 Objektivita a subjektivita hodnocení
8.1.1 Hodnocení jako zpětná vazba
8.2 Od kvalitního hodnocení k sebehodnocení žáků
8.2.1 Interpretace hodnocení žákem
8.3 školní hodnocení jako vyjádření vztahů mezi učitelem a žákem
8.3.1 Formativní funkce hodnocení
8.4 Autonomní hodnocení a hodnoticí kritéria
8.4.1 Proces přijímání hodnoticích kritérií žákem

9. Práce s chybou a její psychologické souvislosti
9.1 Jak přistupovat k chybě?
9.1.1 Psychologický pohled na chybu
9.2 Rozvíjení metakognice žáků při práci s chybou
9.2.1 Práce s chybou a věkové zvláštnosti
9.2.2 Procesuální pojetí práce s chybou
9.2.3 Chyba se musí identifikovat na začátku učební činnosti
9.3 Konotace významů jako zdroj "chybné interpretacee" pojmů
9.3.1 Smysluplná chyba jako zdroj aktivního učení žáka
9.4 Sebehodnocení vlastní učební činnosti, atribuce příčin (ne) úspěchů a chyb

IV. Školní úspěšnost a školní diagnostika v procesu vzdělávání
10. Psychologické aspekty školní úspěšnosti
10.1 Pojetí školní úspěšnosti
10.1.1 Společenská, pedagogická a psychologická rovina školní úspěšnosti
10.2 Přehled nejčastěji uváděných příčin školního neúspěchu
10.2.1 Školní úspěšnost, motivace, hodnocení
10.3 Učitelovy postoje a očekávání a jejich souvislost se školní (ne)úspěšností
10.3.1 Učitelovo očekávání a obraz neúspěšného žáka
10.4 Psychologický pohled na známky, hodnocení a zkoušení žáků, uplatňování principu pozitivního hodnocení
10.4.1 Proč priorita pozitivního hodnocení
10.4.2 Emocionální a sociální aspekt

11. Psychologické podmínky a zvláštnosti výchovně vzdělávacího procesu
11.1 Chybné předpoklady v procesu vzdělávání a jejich negativní důsledky
11.1.1 Rogersovy žádoucí přístupy ke vzdělávání
11.2 Principy výchovného působení vedoucí k autonomii žáka
11.3 Analýza vlivů rodinného prostředí ve vztahu ke vzdělávacímu procesu

12 Školní diagnostika jako nástroj psychodidaktiky
12.1 Základní pojmy pojící se k diagnostikování ve škole (diagnostika, hodnocení, evaluace)
12.1.1 Diagnostika
12.1.2 Hodnocení
12.1.3 Evaluace
12.2 Komplexní diagnostika žáka
12.2.1 Diagnostické otázky
12.3 Diagnostika nadaných žáků
12.3.1 Gardnerova typologie inteligence
12.3.2 Diagnostické údaje vyplývající ze školního prospěchu
12.4 Úroveň sebepojetí žáka - důležitý diagnostický údaj
12.4.1 Mentální reprezentace Já
12.4.2 Otázky směřující k sebereflexi žáků (i učitelů)

13. Diagnostika výuky, učebního stylu žáků a vyučovacího stylu učitele
13.1 Diagnostika učebního stylu žáků
13.1.1 Diagnostické otázky a metody
13.2 Autodiagnostika učitele, učitelův profesní profil
13.2.1 Profesní kompetence učitele
13.2.2 Učitelův vyučovací styl
13.3 Příklady hodnocení vyučovacího procesu a jeho podmínek

V. Ukázky vyučovacích hodin, praktické návody, přílohy, literatura
14. Praktické ukázky a návody
14.1 Konkrétní příklady využití Bloomovy taxonomie na téma "Vztah člověka k prostředíí", "Psychohygienaa", "Návykové látkyy"
14.1.1 První cíl: Ochrana životního prostředí
14.1.2 Druhý cíl: Péče o sebe
14.1.3 Třetí cíl: Péče o druhé
14.2 Užití metod podle charakteru poznávacích činností žáka s propojením Bloomovy taxonomie na téma "Zvládání náročných životních situacíí"
14.3 Ukázky vyučovacích hodin: (postavených na pedagog. Situacích s využitím kooperace) na téma "Zdravíí" a "Životní styll"
14.3.1 Závěrečné shrnutí
14.4 Model tříhodinové vyučovací jednotky z psychologie na téma "Sebepojetíí"
14.4.1 Vyučovací hodina psychologie - téma "Sebepojetí - sebepoznáníí"
14.4.2 Vyučovací hodina psychologie - téma "Sebepojetí - vědomí sebee"
14.4.3 Vyučovací hodina psychologie - téma "Sebepojetí - kognitivní, emocionální, konativní složkaa"
14.5 Využití konstruktivistických postupů ve výuce psychologie při objasňování pojmu "Představivost, typ představivostii"
14.6 Formulace výukových cílů a jejich souvislost s požadavky na výkon žáka a s hodnoticími kritérii žákova výkonu - praktická ukázka na téma "Masmediální sdělení - manipulacee"
14.7 Dotazník k diagnostice klíčových kompetencí žáků
14.7.1 Diagnostika kompetencí žáka, dotazník "Moje schopnostii"

15. Ukázky vyučovacích hodin z psychologie
15.1 Vyučovací hodina psychologie na téma "Kamkoli mimo tento světt"
15.2 Vyučovací hodina psychologie na téma "Osobnostt"
15.3 Vyučovací hodina psychologie na téma "Jak to vidím já aneb Různé názory a pohledy

16. Přílohy
16.1 Dotazník: "Typ představivostii"
16.2 Dotazník: "Moje schopnostii"
16.3 Příprava na vyučovací jednotku

Literatura

Shrnutí

Summary

Rejstřík

Skrýt obsah