Doc. PhDr. Richard Jedlička, Ph.D., pracoval patnáct let ve zdravotnictví. Prošel výcvikem v individuální psychoterapii u primáře J. Rubeše, skupinovým psychoterapeutickým výcvikem v systému SUR, intenzivním balintovským výcvikem u doc. J. Skály
a prof. J. Vymětala, supervizní skupinou M. Rhodeové ze SRN a psychoanalýzou u V. Fischelové. Roku 1990 titulem PhDr. zakončil studium oboru pedagogika – péče o nemocné na Filozofické fakultě a na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1991–2000 byl činný ve veřejné správě a ve školství (místostarosta, ředitel školského úřadu). Spolupracoval na výzkumech drogových závislostí, vůle a sebekontroly v laboratoři Psychologického ústavu FF UK a na výzkumu učitelské profese v Pedagogické laboratoři. Následně pracoval jako metodolog v Centru pro evaluaci výsledků ve vzdělávání a koncepční pracovník MŠMT. Od poloviny devadesátých let vyučoval na katedře pedagogiky FF UK, v Ústavu pro lékařskou etiku a ošetřovatelství na 3. LF UK a
... Zobrazit více informací o autorovi Doc. PhDr. Richard Jedlička, Ph.D., pracoval patnáct let ve zdravotnictví. Prošel výcvikem v individuální psychoterapii u primáře J. Rubeše, skupinovým psychoterapeutickým výcvikem v systému SUR, intenzivním balintovským výcvikem u doc. J. Skály
a prof. J. Vymětala, supervizní skupinou M. Rhodeové ze SRN a psychoanalýzou u V. Fischelové. Roku 1990 titulem PhDr. zakončil studium oboru pedagogika – péče o nemocné na Filozofické fakultě a na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1991–2000 byl činný ve veřejné správě a ve školství (místostarosta, ředitel školského úřadu). Spolupracoval na výzkumech drogových závislostí, vůle a sebekontroly v laboratoři Psychologického ústavu FF UK a na výzkumu učitelské profese v Pedagogické laboratoři. Následně pracoval jako metodolog v Centru pro evaluaci výsledků ve vzdělávání a koncepční pracovník MŠMT. Od poloviny devadesátých let vyučoval na katedře pedagogiky FF UK, v Ústavu pro lékařskou etiku a ošetřovatelství na 3. LF UK a v Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství na 1. LF UK v Praze. Průběžně působil i jako lektor a výcvikový trenér v kurzech pro zdravotnické, sociální a pedagogické pracovníky. Roku 2002 na katedře pedagogiky FF UK obhájil disertační práci Poruchy dospívání, životní krize a psychologická první pomoc. Habilitoval roku 2005 v oboru pedagogická psychologie na Pedagogické fakultě UK v Praze prací Vývoj dítěte a jeho poruchy z hlediska hlubinné psychologie. Od roku 2007 působí na katedře pedagogiky a psychologie FP Technické univerzity v Liberci. Je odborným garantem studia psychologie a členem vědecké rady FP TUL, členem oborové rady pedagogiky na FF UK a místopředsedou akreditační komise MŠMT
pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.
Odborně se zaměřuje na vývojovou a pedagogickou psychologii, krizovou intervenci, prevenci sociálně patologických jevů, psychoanalytickou pedagogiku, výchovnou teorii a praxi. K jeho publikacím patří Aktuální problémy výchovy (s J. Koťou, 1998), Psychologická první pomoc v práci výchovného poradce (2000), Psychosociální vývoj dítěte a jeho poruchy z hlediska hlubinné psychologie (2001), Děti a mládež v obtížných životních situacích (s J. Koťou, P. Klímou, J. Němcem a J. Pilařem, 2004), Výchovné problémy s žáky z pohledu hlubinné psychologie (2011) nebo Psychický vývoj dítěte a výchova (2017). Je rovněž editorem a spoluautorem monografií Teorie výchovy – tradice, současnost, perspektivy (2014) a Poruchy socializace u dětí a dospívajících (2015).
Zobrazit méně informací o autorovi