O AUTORECH
ÚVODEM: CIRKULÁRNÍ KVADRATURA KRUHU
 
1. CIRKULARITA A JEJÍ VZTAH K REALITĚ A KE SPOLEČENSKÉ OBJEDNÁVCE
1.1 21. století: „Revoluční“ trendy v ekonomickém myšlení
     1.1.1 Nová ekonomie, alternativní destrukce a kreativní ekonomika
     1.1.2 Nová ekonomika a nová ekonomie
     1.1.3 Alternativní směry
     1.1.4 Kreativní: ekonomie, ekonomika, třída, průmysly…
     1.1.5 Kořeny kreativní ekonomie a její souvislost s cirkulární ekonomií
     1.1.6 Další aspekty kreativní ekonomie
1.2 Zrod a pojmová podstata cirkulární ekonomie
     1.2.1 Má cirkulární ekonomie oporu ve společnosti?
     1.2.2 Pojmová podstata cirkulární ekonomie
     1.2.3 Je cirkulární ekonomie reakce nebo startér strachu lidstva?
     1.2.4 Důsledky existence paradigmatu
1.3 Některé ekonomické aspekty cirkulární ekonomie
     1.3.1 Základní ekonomické postřehy
     1.3.2 Zásadní odlišnost cirkulární ekonomie od zkoumaných teorií
     1.3.3 Paradoxy případné globalizace paradigmatu
     1.3.4 Základní obrys cirkulárního produkčního řetězce
     1.3.5 Je cirkularita novinka?
     1.3.6 Ilustrativní příběh elektroodpadu a pračky
     1.3.7 Ilustrativní příběh hliníku – neschopnost udržení cyklu
     1.3.8 Několik dalších poznámek k ekonomickým souvislostem
1.4 Ideologická podstata cirkulární ekonomie
     1.4.1 Malthus
     1.4.2 Další kořeny touhy po cirkularitě
     1.4.3 Definice a ideologická podstata cirkulární ekonomie
1.5 Důsledky prosazování cirkulární ekonomiky
 
2. CIRKULÁRNÍ EKONOMIKA A PRÁVO EVROPSKÉ UNIE
2.1 Cirkulární ekonomika a struktura „zelené“ politiky EU
     2.1.1 Primární právo EU
     2.1.2 Vývoj politiky životního prostředí v primárním právu
     2.1.3 Obsah politiky životního prostředí v primárním právu
     2.1.4 Sekundární (legislativní) právní akty
     2.1.5 Terciární (nelegislativní) právní akty
2.2 Konkrétní opatření v oblasti oběhového hospodářství
     2.2.1 Akční programy
     2.2.2 Sedmý akční program: „Spokojený život v mezích naší planety“
     2.2.3 Osmý akční program
     2.2.4 Akční plány
     2.2.5 První balíček pro oběhové hospodářství
     2.2.6 Druhý balíček pro oběhové hospodářství
     2.2.7 Závazné právní akty v rámci 1. balíčku oběhového hospodářství a strategie pro obaly
     2.2.8 Revidovaná směrnice 2018/851 o odpadech
     2.2.9 Revidovaná směrnice 2018/852 o obalech a obalových odpadech
     2.2.10 Revidovaná směrnice 2018/850 o skládkách odpadů
     2.2.11 Revidující směrnice 2018/849
     2.2.12 Směrnice týkající se vozidel s ukončenou životností
     2.2.13 Směrnice týkající se odstraňování použitých baterií
     2.2.14 Směrnice týkající se využití odpadních elektrických a elektronických zařízení
     2.2.15 Směrnice 2019/904 o zákazu plastů na jedno použití
 
3. TECHNOLOGICKÉ ZMĚNY, VÝZKUM A VÝVOJ JAKO PODMÍNKA PROSAZENÍ CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY
3.1 Odraz cirkularity v normotvorné a v odborné literatuře
     3.1.1 Cirkulární ekonomika z hlediska standardů – indikátory
     3.1.2 Inovace jako motor cirkularity: jaké inovace nejvíce pomohly prosadit cirkulární ekonomiku?
     3.1.3 Cirkularita v současné odborné literatuře
     3.1.4 Průmysl 4.0: jak souvisí s cirkulární ekonomikou?
     3.1.5 Zaměření výzkumu podle propojení vědních oblastí
3.2 Některé zahraniční zkušenosti s výzkumem
3.3 Podpora výzkumu v České republice
     3.3.1 Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK)
     3.3.2 Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK)
     3.3.3 Modernizační fond
     3.3.4 Technologická agentura České republiky (TA ČR)
     3.3.5 Operační program Životní prostředí (OP ŽP)
3.4 Kdo financoval, financuje a bude financovat cirkularitu
     3.4.1 Struktura financování vědy a výzkumu v České republice
     3.4.2 Obecný pohled na efektivitu investic do vědy a výzkumu
     3.4.3 Eco-Innovation Index
     3.4.4 Význam racionálního měření a vyhodnocení výsledků
     3.4.5 Podíl mezinárodních organizací, států, měst a soukromých společností
     3.4.6 Města jako střediska cirkularity
3.5 Lze v rozumné době a za rozumných nákladů očekávat technologický průlom v oblasti cirkulární ekonomiky?
     3.5.1 Příklady budoucích možností – produktivita energetických zdrojů
     3.5.2 Možnosti uplatnění cirkulární ekonomiky v energetických tocích – produktivita
     3.5.3 Produktivita pracovní síly
     3.5.4 Jsou obnovitelné zdroje příkladem cirkulární ekonomiky?
     3.5.5 Globální návaznosti a poznámky k ekonomickému rozvoji
     3.5.6 Ekonomika projektových řešení – rozvoj a investice
     3.5.7 Životní cykly projektů rozvoje – cirkulární cykly a investice
     3.5.8 Krize a rizika projektových řešení
     3.5.9 Ekonomický koncept jako východisko projektového návrhu
 
4. REGULACE, DANĚ, NORMY, PODPORA INVESTIC: PÁKY PROSAZENÍ PARADIGMATU A CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY DO PRAXE
4.1 Vytváření prostředí versus řízení ekonomiky
     4.1.1 Institucionální okolnosti
     4.1.2 Regulace, řízení pomocí daňových opatření, normotvorba: běžné metody ovlivňování hospodářství v tržních ekonomikách
4.2 Indikátory cirkularity
     4.2.1 Rozdělení indikátorů CE z hlediska úrovně cirkularity
     4.2.2 Rozdělení indikátorů CE z hlediska pilíře udržitelnosti
     4.2.3 Rozdělení indikátorů CE z hlediska fáze životního cyklu
     4.2.4 Indikátory cirkularity na podnikové úrovni
     4.2.5 Nanoúroveň
 
5. REALITA CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY V EU A ČESKÉ REPUBLICE
5.1 Stav cirkulární ekonomiky a jejího pronikání do ekonomiky
     5.1.1 Strategické projekty cirkulární ekonomiky v rámci EU
     5.1.2 Indikátory cirkulární ekonomiky používané v Evropské unii
     5.1.3 Kompozitní indikátor: eko-inovační index
     5.1.4 Monitorovací rámec cirkulární ekonomiky v EU
     5.1.5 Monitorování vzniku a zpracování odpadu
     5.1.6 Produktivita zdrojů
     5.1.7 Produkce odpadů, míra recyklace a další parametry v Česku
     5.1.8 Produkce odpadu v Česku z pohledu odvětví
5.2 Konkrétní stav prosazování cirkulární ekonomiky v dopravě
     5.2.1 Cirkulární ekonomika v dopravě a dopravní infrastruktuře
     5.2.2 Přepravní objemy a objemy mezinárodního ochodu
     5.2.3 Začlenění principů cirkulární ekonomiky do dopravy
 
6. VLIV PŘIJETÍ CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY NA VÝKON HOSPODÁŘSTVÍ
6.1 Regionální analýzy úrovně přijetí cirkulární ekonomiky
6.2 Klasifikace evropských států z hlediska úrovně rozvoje cirkulární ekonomiky
     6.2.1 Metodika
     6.2.2 Klasifikace států EU v letech 2010 a 2018
     6.2.3 Klasifikace států podle úrovně změn indikátorů 2010–2018
 
7. NĚKTERÁ RIZIKA PROSAZOVÁNÍ CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY
7.1 Primární rizika negativních dopadů
7.2 Sekundární „kriminální“ rizika
 
ZÁVĚREM: CIRKULARITA ZVÍTĚZÍ – JDE JEN O CENU, KTEROU ZAPLATÍME

REJSTŘÍK
SLOVNÍČEK VYBRANÝCH POJMŮ
ABSTRAKT
ABSTRACT
 

Skrýt obsah