6.5.5 Diagnostika organicity u dětí
    6.6 Sluchově postižené dítě
          6.6.1 Neslyšící dítě v klinické praxi (E. Vymlátilová)
                  6.6.1.1 Vady sluchu u dětí
                  6.6.1.2 Vývoj neslyšícího dítěte
                  6.6.1.3 Faktory ovlivňující psychický vývoj dítěte
                  6.6.1.4 Osobnost neslyšícího
                  6.6.1.5 Neurotické projevy a poruchy chování
                  6.6.1.6 Psychodiagnostik
                  6.6.1.7 Terapeutické postupy – programy zaměřené na dítě
                  6.6.1.8 Psychoterapie rodič
           6.6.2 Kochleární implantáty u dětí
                  6.6.2.1 Psychologická kritéria výběru kandidátů
                  6.6.2.2 Diagnostika předpokladů pro rozvoj mluvené řeči
                  6.6.2.3 Očekávání rodičů
                  6.6.2.4 Poradenství a psychoterapie rodičů
                  6.6.2.5 Výsledky dětí s kochleárním implantátem
                  6.6.2.6 Etický přístup k problematice kochleárních implantací
          6.6.3 Sluchově postižené dítě ve výchovně-vzdělávacím procesu (Z. Šedivá)
                  6.6.3.1 Diagnostika sluchově postižených
                  6.6.3.2 Vzdělávání a výchova sluchově postižených
          6.6.4 Filozofický přístup k výchově a vzdělávání sluchově postižených
                  6.6.4.1 Klinický přístup
                  6.6.4.2 Etnický přístup
    6.7 Děti se zrakovým postižením (L. Pihrtová)
          6.7.1 Děti nevidomé od narození, odlišnosti ve vývoji
          6.7.2 Děti s kortikálním postižením zraku
          6.7.3 Děti a dospívající se získanou poruchou zraku
          6.7.4 Zásady pro psychologické vyšetření dětí se zrakovým postižením
          6.7.5 Diagnostické postupy a metody
          6.7.6 Psychoterapeutické přístupy
          6.7.7 Podpora rodin
          6.7.8 Poradenství při vstupu dítěte do školy nebo sociální instituce
          6.7.9 Psychologická pomoc v období dospívání
7. PSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY PSYCHOSOMATICKÝCH PORUCH V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ (K. Balcar)       7.1 Povaha psychosomatických poruch
    7.2 Zdroje psychosomatických poruch
    7.3 Nejdůležitější úrovně rozboru a léčení psychosomatických poruch
    7.4 Psychologická stránka psychosomatických poruch
    7.5 Rodinná stránka psychosomatických poruch
    7.6 Diagnóza psychosomatické poruchy u dítěte
    7.7 Psychoterapie u psychosomatických onemocnění
8. SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ A CHOVÁNÍ (J. Šturma)
    8.1 Zdroje konceptu specifických poruch chování v historickém pohledu
    8.2 Koncept lehkých dětských encefalopatií
    8.3 Lehké mozkové dysfunkce jako typ specifických vývojových poruch
    8.4 Poruchy čtení, psaní a pravopisu v historickém přehledu
          8.4.1 Vymezení dyslexie
          8.4.2 Společné rysy dyslexie a lehkých mozkových dysfunkcí
    8.5 Specifické poruchy učení
    8.6 Specifické vývojové poruchy: specifické poruchy učení a specifické poruchy chování
    8.7 Co po jménu… 8.8 Organizace nápravné péče o děti se specifickými vývojovými poruchami
    8.8 Pětistupňový model péče o děti se specifickými vývojovými poruchami
    8.9 Školská opatření a organizace péče o děti se specifickými vývojovými poruchami
          8.9.1 Integrace dětí se specifickými poruchami
    8.10 Klinické obrazy specifických poruch učení
            8.10.1 Dyslexie a její typy
                       8.10.1.1 Dyslexie na podkladě percepčních deficitů
                       8.10.1.2 Dyslexie s převahou obtíží v oblasti motorické
                       8.10.1.3 Dyslexie na podkladě integračních obtíží
                       8.10.1.4 Dyslexie s poruchou dynamiky základních psychických procesů
                       8.10.1.5 Dyslexie z hlediska vzájemného vztahu verbální a názorové složky intelektu
                       8.10.1.6 Dyslexie z hlediska lateralizace mozkových hemisfér
            8.10.2 Psychologické vyšetření dyslektika
                       8.10.2.1 Vyšetření čtení, psaní a pravopisu
                       8.10.2.2 Vyšetření intelektu
                       8.10.2.3 Vyšetření řečii
                       8.10.2.4 Vyšetření speciálních funkcí
                       8.10.2.5 Soubory zkoušek k diagnostice specifických poruch učení
                       8.10.2.6 Sepětí diagnostiky a nápravy (terapie)
            8.10.3 Dyskalkulie
                       8.10.3.1 Třídění dyskalkulie
                       8.10.3.2 Diagnostika a náprava
                       8.10.4 Dysmúzie
                       8.10.5 Dyspinxie
                       8.10.6 Dyspraxie
    8.11 Specifické vývojové poruchy a mezinárodní klasifikace nemocí
9. PORUCHY ŘEČI U DĚTÍ (D. Krejčířová)
    9.1 Vývojové poruchy řeči
          9.1.1 Vývojová dysfázie
          9.1.2 Diagnostika dětí s vývojovou dysfázií
          9.1.3 Poruchy artikulace
          9.1.4 Specifické poruchy řeči
    9.2 Získané poruchy řeči u dětí (afázie)
    9.3 Rehabilitační a terapeutické přístupy u dětí s poruchami řeči
    9.4 Poruchy plynulosti řeči
          9.4.1 Koktavost (balbuties) (E. Vymlátilová)
                   9.4.1.1 Příznaky
                   9.4.1.2 Příčina
                   9.4.1.3 Psychoterapie a logopedická terapie
          9.4.2 Breptavost (D. Krejčířová)
          9.4.3 Elektivní mutismus (F94.4)
10. MENTÁLNÍ RETARDACE A PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY (D. Krejčířová)
      10.1 Mentální retardace
             10.1.1 Lehká mentální retardace (IQ 50–69)
             10.1.2 Středně těžká mentální retardace (IQ 35–49)
             10.1.3 Těžká mentální retardace (IQ 20–34)
             10.1.4 Hluboká mentální retardace (IQ < 20)
             10.1.5 Problematika integrace dětí s mentální retardací do běžných škol
             10.1.6 Diagnostika dětí s mentální retardací
             10.1.7 Diferenciální diagnostika MR
      10.2 Demence u dětí
      10.3 Pervazivní vývojové poruchy (F84)
             10.3.1 Časný infantilní autismus (F84.0)
             10.3.2 Psychologická podstata autismu
             10.3.3 Diagnostika dětí s autismem
             10.3.4 Psychologické vyšetření dětí s autismem
             10.3.5 Diferenciální diagnostika oproti poruchám mimo autistické spektrum
             10.3.6 Diferenciální diagnostika poruch v rámci autistického spektra
                       10.3.6.1 Atypický autismus
                       10.3.6.2 Jiná dezintegrační porucha v dětství (F84.3)
                       10.3.6.3 Aspergerův syndrom
                       10.3.6.4 Přechodné autistické syndromy
              10.3.7 Výchova, vzdělávání a terapie u dětí s autismem
11. EMOČNÍ PORUCHY A PORUCHY CHOVÁNÍ V DĚTSTVÍ A V DOSPÍVÁNÍ
      11.1 Úzkostné poruchy (D. Krejčířová)
             11.1.1 Patologická úzkost
             11.1.2 Generalizovaná úzkostná porucha (F41.1)
             11.1.3 Vyhýbavá porucha (F93.2)
             11.1.4 Školní fobie a separační úzkost (F93.0)
      11.2 Disociativní a konverzní porucha (F44) (D. Krejčířová)
      11.3 Somatizační porucha (D. Krejčířová)
      11.4 Obsedantně-kompulzivní porucha (J. Kocourková)
      11.5 Deprese u dětí (F32) (D. Krejčířová)
              11.5.1 Kojenecký věk
              11.5.2 Batolecí věk
              11.5.3 Předškolní věk
              11.5.4 Školní věk
              11.5.5 Puberta a adolescence
      11.6 Suicidální chování v dětském a adolescentním věku (J. Kocourková)
      11.7 Poruchy chování u dětí (F91) (D. Krejčířová)
​      ​       11.7.1 Psychologicky podmíněné poruchy chování
​      ​       11.7.2 Rodinně podmíněné poruchy chování
​      ​       11.7.3 Diagnostika dětí s poruchami chování
​      11.8 Poruchy přizpůsobení (D. Krejčířová)
​      11.9 Agresivita u dětí (Z. Toužimská)
​      ​       11.9.1 Vymezení pojmů
​      ​       1.9.2 Agresivita jako symptom psychické poruchy
​      ​       1.9.3 Faktory podporující agresivitu u dětí
​     ​        11.9.4 Terapie a prevence agresivního chování u dětí
12. PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY A SPÁNKU U DĚTÍ
​      12.1 Poruchy příjmu potravy (J. Kocourková)
​      ​       12.1.1 Mentální anorexie
​      ​       12.1.2 Mentální bulimie
​      ​       12.1.3 Diagnostika poruch příjmu potravy
​      ​       12.1.4 Etiopatogeneze
​      ​       12.1.5 Terapie poruch příjmu potravy
​      12.2 Neprospívání bez organické příčiny (kojenecký a batolecí věk) (D. Krejčířová)
​      12.3 Nechutenství u dětí (D. Krejčířová)
​      12.4 Poruchy spánku (D. Krejčířová)
13. PROBLÉMY PŮSOBENÉ ALKOHOLEM, NÁVYKOVÝMI LÁTKAMI A HAZARDNÍ HROU V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ (K. Nešpor)
​      13.1 Některé zvláštnosti těchto problémů u dětí a dospívajících
​      13.2 Epidemiologie
​      13.3 Diagnostika problémů působených alkoholem a jinými návykovými látkami podle 10. revize mezinárodní klasifikace nemocí
​      ​       13.3.1 Přehled
​      ​       13.3.2 Skupiny psychoaktivních látek
​      ​       13.3.3 Diagnostické kategorie
​      ​       13.3.4 Patologické hráčství (F63.0)
​      ​       13.3.5 Jiné formy návykového jednání
​      13.4 Krátká intervence u problémů působených alkoholem, jinými návykovými látkami a hazardní hrou
​      ​       13.4.1 Specifika krátké intervence u dětí a dospívajících
​      13.5 Léčba problémů působených alkoholem, jinými návykovými látkami a hazardní hrou
​      13.6 Prevence škodlivého užívání návykových látek a problémů působených hazardní hrou
​14. PSYCHOSEXUÁLNÍ VÝVOJ A JEHO PORUCHY (P. Weiss)
​      14.1 Biologická determinace pohlavního vývoje
​      14.2 Determinanty psychosexuálního vývoje
​      ​       14.2.1 Sexuální identifikace
​      ​       14.2.2 Sexuální role
​      ​       14.2.3 Sexuální preference
​      ​       14.2.4 Sexuální chování
​      14.3 Závěr
15. DĚTI OHROŽENÉ PROSTŘEDÍM
​      15.1 Psychická deprivace, týrání a zanedbávání dítěte (D. Krejčířová)
​      15.2 Vývoj dětí s psychickou deprivací (D. Krejčířová)
​      15.3 „Syndrom týraného dítěte“ (D. Krejčířová)
​      15.4 Sexuální zneužívání dětí (J. Kocourková)
​      15.5 Rizikové faktory vztahové patologie (D. Krejčířová)
​      15.6 Prevence týrání a špatného zacházení s dítětem, terapeutické možnosti (D. Krejčířová)
​16. ŠKOLNÍ ZRALOST A JEJÍ PORUCHY (J. Šturma)
​      16.1 Pojetí školní zralosti
​      16.2 Znaky školní zralosti
​      ​       16.2.1 Tělesný vývoj a zdravotní stav
​      ​       16.2.2 Věk
​      ​       16.2.3 Rozdíly mezi chlapci a dívkami
​      ​       16.2.4 Podnětnost výchovného prostředí
​      16.3 Požadavky školy
​      16.4 Psychická zralost
​      ​       16.4.1 Zralost poznávacích a rozumových funkcí a schopností
​      ​       16.4.2 Pracovní vyspělost
​      ​       16.4.3 Citová a sociální zralost
​      16.5 Školní nezralost
​      16.6 Opatření pro školsky nezralé děti
​      ​       16.6.1 Zaměřené rozvíjení a náprava
​      ​       16.6.2 Humanizace školy
​      ​       16.6.3 Vyrovnávací třída
​      ​       16.6.4 Odklad školní docházky
​      ​       16.6.5 Přípravné třídy pro děti se sociálním znevýhodněním
​      16.7 Diagnostika školní (ne)zralosti
​      ​       16.7.1 Zásady vyšetření
​       ​      16.7.2 Některé metody vyšetření školní zralosti
   
DÍL III. KLINICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA
17. STRATEGIE KLINICKOPSYCHOLOGICKÉHO VYŠETŘENÍ (P. Říčan)
​      17.1 Princip cíleného vyšetření
​      17.2 Ekologický princip
​      17.3 Princip kontinuálního psychologického poznávání dítěte
​      17.4 Zdroje informací o dítěti
​      17.5 Princip frakcionovaného vyšetření
18. VEDENÍ PSYCHOLOGICKÉHO VYŠETŘENÍ (P. Říčan)
​      18.1 Předběžné studium dokumentace
​      18.2 Navázání a udržení kontaktu
​      18.3 Řazení diagnostických technik
​      18.4 Ukončení vyšetření
19. TECHNIKY PSYCHOLOGICKÉ DIAGNOSTIKY V DĚTSKÉM VĚKU
​      19.1 Umění rozhovoru (P. Říčan)
​      19.2 Rozhovor s rodinou (P. Říčan)
​      ​       19.2.1 Obsah rodinného rozhovoru
​      ​       19.2.2 Technický aspekt rodinného rozhovoru
​      19.3 Analýza rodinné interakce (P. Říčan)
​      19.4 Metody hodnocení psychického vývoje dítěte raného věku (J. Dittrichová, D. Krejčířová)
​      ​       19.4.1 Škály chování novorozence
​      ​      ​      ​      19.4.1.1 Zvláštnosti vyšetřování novorozence
​      ​      ​      ​      19.4.1.2 K vývoji škál chování novorozence
​      ​      ​      ​      19.4.1.3 Brazeltonova škála chování novorozence
​      ​      ​      ​      19.4.1.4 Neurobehaviorální metody
​      ​       19.4.2 Škály a vývojové testy do věku 3 let
​      ​      ​      ​      19.4.2.1 Zvláštnosti vyšetřování malého dítěte
​      ​      ​      ​      19.4.2.2 Postup vyšetření
​      ​      ​      ​      19.4.2.3 Nejvýznamnější klasické vývojové škály
​      ​      ​      ​      19.4.2.4 Gesellův test
​      ​      ​      ​      19.4.2.5 Škály N. Bayleyové – Bayley Scales of Infant Development (BSID)
​      ​      ​      ​      19.4.2.6 Mnichovská vývojová diagnostika
​      ​      ​      ​      19.4.2.7 Vývojový screening
​      ​      ​      ​      19.4.2.8 Reliabilita a validita klasických vývojových škál
​      ​      ​      ​      19.4.2.9 Klinické využití vývojových škál
​      ​       19.4.3 Nové tendence v rozvíjení škál a testů raného psychického vývoje
​      19.5 Inteligenční testy a soubory (M. Vágnerová, D. Krejčířová)
​      ​      ​ 19.5.1 Diagnostika inteligence u dětí předškolního věku
​      ​      ​      ​      19.5.1.1 Stanford-Binetova zkouška
​      ​      ​      ​      19.5.1.2 Škála McCarthyové
​      ​      ​      ​      19.5.1.3 Kaufmanův ABC
​      ​       19.5.2 Wechslerovy zkoušky inteligence
​      ​      ​      ​      19.5.2.1 Wechslerovy inteligenční testy pro děti školního věku
​      ​      ​      ​      19.5.2.2 Wechslerův inteligenční test pro předškolní děti
​      ​      ​      ​      19.5.2.3 Wechslerovy inteligenční soubory pro dospělé
​      ​      ​      ​      19.5.2.4 Interpretační možnosti Wechslerových souborů
​      ​       19.5.3 Neverbální individuálně administrované zkoušky
​      ​      ​      ​      19.5.3.1 Snijders-Oomenův neverbální inteligenční test (SON)
​      ​      ​      ​      19.5.3.2 Kohsovy kostky
​      ​       19.5.4 Skupinově použitelné inteligenční testy
​      ​      ​      ​      19.5.4.1 TSI – Test struktury inteligence (R. Amthauer)
​      ​      ​      ​      19.5.4.2 Stavělova orientační zkouška
​      ​      ​      ​      19.5.4.3 Ravenovy testy
​      ​      ​      ​      19.5.4.4 TIP – Test intelektového potenciálu (Říčan, 1971)
​      ​       19.5.5 Klinická diagnostika inteligence (M. Vágnerová)
​      ​      ​      ​      19.5.5.1 Základní pravidla klinické diagnostiky inteligence
​      ​      ​      ​      19.5.5.2 Interpretace výsledků vyšetření
​      19.6 Diagnostika dílčích schopností, znalostí a dovedností (M. Vágnerová)
​      ​       19.6.1 Metody určené k hodnocení zrakové a sluchové percepce
​      ​      ​      ​      19.6.1.1 Testy zrakové percepce
​      ​      ​      ​      19.6.1.2 Testy sluchové percepce
​      ​       19.6.2 Metody určené k hodnocení motorických schopností a laterality
​      ​       19.6.3 Metody určené k hodnocení pozornosti
​      ​      ​ 19.6.4 Metody určené k hodnocení paměti
​      ​      ​      ​      19.6.4.1 Testy neverbální paměti
​      ​      ​      ​      19.6.4.2 Testy verbální paměti
​      ​      ​      ​      19.6.4.3 Komplexní paměťové testy
​      ​      ​      ​      19.6.4.4 Hodnocení metapaměti
​      ​      ​      ​      19.6.4.5 Jiné možnosti posouzení paměti u dětí a dospívajících
​      ​       19.6.5 Metody určené k hodnocení řeči, jazykových schopností a dovedností
​      ​      ​      ​      19.6.5.1 Slovníkové zkoušky
​      ​      ​      ​      19.6.5.2 Testy jazykového, resp. řečového vývoje
​      ​       19.6.6 Metody hodnocení znalostí a obecné informovanosti
​      ​       19.6.7 Metody hodnocení školských znalostí a dovedností
​      ​      ​      ​      19.6.7.1 Zkoušky čtení
​      ​      ​      ​      19.6.7.2 Zkoušky psaní a pravopisu
​      ​      ​      ​      19.6.7.3 Zkoušky matematických schopností a dovedností
​      ​      ​      ​      19.6.7.4 Jiné možnosti posouzení úrovně školských znalostí a dovedností
​      19.7 Neprojektivní kresebné techniky (M. Vágnerová)
​      ​       19.7.1 Kresebné techniky zaměřené na orientační posouzení celkové vývojové úrovně
​      ​       19.7.2 Kresebné techniky zaměřené na hodnocení senzomotorických dovedností
​      19.8 Projektivní techniky 19.8.1 Interpretační projektivní techniky
​      ​      ​      ​      19.8.1.1 Rorschachova metoda u dětí (M. Šebek)
​      ​      ​      ​      19.8.1.2 TAT u dětí (M. Šebek)
​      ​      ​      ​      19.8.1.3 Další metody odvozené od TAT (P. Říčan, D. Krejčířová)
​      ​      ​      ​      19.8.1.4 Ostatní interpretační techniky
​      ​       19.8.2 Verbální projektivní metody
​      ​      ​      ​      19.8.2.1 Techniky verbálně asociační
​      ​      ​      ​      19.8.2.2 Ostatní verbální projektivní techniky
​      ​       19.8.3 Techniky volby (preferenční)
​      ​       19.8.4 Scénické techniky
​      ​      ​      ​      19.8.4.1 Scénotest
​      ​      ​      ​      19.8.4.2 Testy světa
​      ​       19.8.5 Výtvarné techniky
​      ​      ​      ​      19.8.5.1 Kresba lidské postavy
​      ​      ​      ​      19.8.5.2 Test stromu
​      ​      ​      ​      19.8.5.3 Kresba rodiny
​      ​      ​      ​      19.8.5.4 Kresba začarované rodiny
​      19.9 Neuropsychologické metody u dětí a adolescentů (M. Šebek, D. Krejčířová)
​      ​       19.9.1 Dětská neuropsychologie
​      ​       19.9.2 Neuropsychologický rozbor testových výsledků
​      ​       19.9.3 Neuropsychologické baterie
​      19.10 Dotazníky a posuzovací škály (M. Vágnerová)
​      ​         19.10.1 Obecná charakteristika
​      ​         19.10.2 Přehled dotazníků a posuzovacích škál používaných v dětské klinické psychologii či poradenské praxi
​      ​      ​      ​         19.10.2.1 Dotazníky a škály sebehodnocení
​      ​      ​      ​         19.10.2.2 Dotazníky a škály hodnocení jiných lidí či sociálních skupin
20. FORENZNÍ DIAGNOSTIKA (M. Šebek)
​      20.1 Posuzování věrohodnosti
​      ​       20.1.1 Věrohodnost obecná
​      ​      ​      ​      20.1.1.1 Věk zkoumaného
​      ​      ​      ​      20.1.1.2 Rozumová úroveň zkoumaného
​      ​      ​      ​      20.1.1.3 Úroveň mravního vývoje
​      ​      ​      ​      20.1.1.4 Emotivita
​      ​      ​      ​      20.1.1.5 Specifické motivační rysy
​      ​      ​      ​      20.1.1.6 Integrita osobnosti a její psychopatologie
​      ​        20.1.2 Věrohodnost specifická
​      20.2 Zjišťování psychických následků trestných činů spáchaných na nezletilých
​      20.3 Rozbor motivace závažných trestných činů
21. FORMULACE KLINICKÉHO NÁLEZU (P. Říčan)
​      21.1 Trojí funkce psychologického nálezu
​      ​        21.1.1 Sdělení výsledku lékaři
​      ​        21.1.2 Informace pro psychologické vyšetření v budoucnosti
​      ​        21.1.3 Katamnestická zpětná vazba
​      21.2 Obsah nálezu
​      21.3 Resumé
   
DÍL IV. NÁPRAVA PORUCH PSYCHICKÉHO VÝVOJE
22. PSYCHOTERAPIE U DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH (K. Balcar)
​      22.1 Povaha psychoterapeutického působení
​      ​      ​  22.1.1 Klinické psychologické poradenství
​        ​      22.1.2 Psychologické vedení
​      ​        22.1.3 Vlastní psychoterapie
​      ​        22.1.4 Zvláštnosti poruch u dětí
​      ​        22.1.5 Zvláštnosti psychoterapie s dětmi
​      22.2 Druhy psychoterapeutické činnosti
​      ​        22.2.1 Řízená stimulace jednotlivých funkcí
​      ​        22.2.2 Hra
​      ​        22.2.3 Cílená činnost
​      ​        22.2.4 Tvůrčí činnosti
​      ​        22.2.5 Rozhovor
​      ​        22.2.6 Zásahy do prostředí dítěte
​      ​        22.3 Typy psychoterapeutických přístupů
​      ​        22.3.1 Motivace
​      ​        22.3.2 Orientace
​      ​        22.3.3 Chování
​      ​        22.3.3.1 Kladné zpevňování
​      ​        22.3.3.2 Nápodoba vzoru
​      ​        22.3.3.3 Protipodmiňování strachu
​      ​        22.3.3.4 Přesycení
​      ​        22.3.3.5 Negativní nácvik
​      ​        22.3.3.6 Averzivní podmiňování
​      ​        22.3.4 Fyziologie
​      ​      ​      ​      22.3.4.1 Hypnotická sugesce
​      ​      ​      ​      22.3.4.2 Autogenní trénink
​      ​      ​      ​      22.3.4.3 Biologická zpětná vazba
​      ​        22.3.5 Interpersonální vztahy
​      ​      ​      ​      22.3.5.1 Interakční přístupy
​      ​      ​      ​      22.3.5.2 Strukturní přístupy
​      22.4 Formy psychoterapie s dětmi
​      ​        22.4.1 Individuální a hromadná psychoterapie s dětmi
​      ​      ​      ​      22.4.1.1 Individuální psychoterapie
​      ​      ​      ​      22.4.1.2 Hromadná psychoterapie
​      ​      ​  22.4.2 Skupinová psychoterapie s dětmi
​      ​        22.4.3 Rodinná psychoterapie s dětmi
​      ​        22.4.4 Volba psychoterapeutického postupu
​      22.5 Logoterapeutická péče u dětí a dospívajících
​      ​        22.5.1 Na cestě k životnímu smyslu
​      ​        22.5.2 Noogenně podmíněné problémy a poruchy u dětí a mládeže
​      ​        22.5.3 Logoterapeutická pomoc u noogenně podmíněných problémů a poruch
​      ​      ​            22.5.3.1 Školní selhávání na základě poruch pozornosti
​      ​      ​      ​      22.5.3.2 Potíže v kontaktu v podobě agresivity
​      ​      ​      ​      22.5.3.3 Poruchy motivace a sebehodnocení
​      ​      ​      ​      22.5.3.4 Závěr
23. PSYCHOLOGIE V RÁMCI SLUŽEB PRO RODINY S MENTÁLNĚ NEBO TĚLESNĚ POSTIŽENÝM DÍTĚTEM (D. Krejčířová)
​      23.1 Psychologické služby pro rodiny s mentálně nebo tělesně postiženým dítětem
​      23.2 Práce se sourozenci postiženého dítěte
​      23.3 Psychoterapeutická práce s pohybově nebo mentálně postiženým dítětem
24. DĚTSKÁ KLINICKÁ PSYCHOLOGIE A NÁBOŽENSTVÍ (P. Říčan)
​      24.1 Úvodem
​      24.2 Teoretický soulad mezi náboženstvím a klinickopsychologickou praxí
​      ​        24.2.1 Nosná náboženská antropologie
​      ​        24.2.2 Orientace na osobně významné aktivity, zkušenosti a postoje pacienta vedoucí psychologa k zájmu o náboženství
​      ​        24.2.3 Profylaktický, terapeutický a rehabilitační potenciál náboženských komunit
​      24.3 Faktické disonance
​      ​      ​  24.3.1 Selhání církevních institucí
​      ​        24.3.2 Slabiny současné křesťanské spirituality
​      24.3 Minoritní status křesťanství
​      24.3 Negativní role náboženství v rodinných vztazích
​      ​        24.3.5 Doktrinární pojetí misie
​      ​        24.3.6 Společenská „zakázka“
​      ​        24.3.7 Problematické pokusy o christianizaci psychiatrie a psychologie
​      24.4 Praktická doporučení
​      ​        24.4.1 Plošný zřetel k duchovní dimenzi
​      ​        24.4.2 Transparentnost poradce a terapeuta
​      ​        24.4.3 Jak využít náboženství k podpoře duševního zdraví
​      ​        24.4.4 Klinická práce s náboženskými aspekty patologie

LITERATURA
REJSTŘÍK