Jaký impulz Vás přivedl k napsání Vaší poslední knihy?
Moje poslední knížka vydaná v nakladatelství Grada je věnovaná ekonomickým mýtům, na kterých zakládá své hospodářské či sociální recepty pravice i levice. Impulz, který mě k sepsání knížky přivedl, byl velmi jednoduchý, ale o to silnější. Byla to nejrůznější ústní i písemná vyjádření politiků a občas i novinářů vysvětlující aktuální hospodářské dění či zdůvodňující určité hospodářské nebo legislativní kroky způsobem, který je zcela v rozporu s elementární ekonomickou teorií. Poslední kapkou se přitom pro mě stalo vyjádření jedné mediálně známé ekonomky, která určitý ekonomický vztah vysvětlovala způsobem, ve kterém byla příčinná souvislost dvou jevů zcela obrácena.
Proč jste se rozhodl pro nakladatelství GRADA?
Na nakladatelství Grada se mi libí, že svým titulům dává živou a přístupnou podobu, aniž by přitom rezignovalo na jejich odbornou úroveň. Z vlastní zkušenosti vím, jak obtížné je udržet mezi oběma požadavky, tj. čtivostí a srozumitelností na straně jedné a odborností na straně druhé, určitou rovnováhu.
Co Vás při psaní nejvíce motivuje a inspiruje?
Pravděpodobně nejvíce motivující je pro mě právě výše zmíněná snaha podat vysvětlení způsobem, který je věcně správný a přitom stále srozumitelný, a najít pro toto vysvětlení dostatek praktických a ilustrativních příkladů.
Která fáze při psaní knihy je pro Vás nejtěžší?
Nejtěžší je vždy začátek, kde je třeba pro téma, o kterém píšete, najít vhodnou strukturu. Pokud se to člověku nedaří, má totiž často tendenci začátek psaní odkládat.
Kdy obvykle píšete a jak vypadá tvůrčí proces?
Obvykle se snažím knížku napsat na jeden „zátah“. Píšu proto v létě, kdy nejsem vázán jinými, především školními povinnostmi.
Máte svůj vzor mezi ostatními autory, jemuž byste se chtěl vyrovnat?
Konkrétní autorský vzor nemám, mým dlouholetým vzorem psaní na odborné téma je však způsob, kterým je psán britský časopis The Economist, a to především tím, jaký důraz klade i na stylistickou úroveň svých textů a schopnost referovat i o složitých a vážných tématech s jistou dávkou ironie. Tak například téměř všechny názvy jeho článků jsou určitými slovními hříčkami. Tento vzor je však prakticky nedostižný.
Najdete si také čas na čtení? Pokud ano, po jaké knize nejraději sáhnete?
Jako beletrii čtu nejraději knížky, které mají děj, vycházejí však současně z velmi dobré znalosti určitého odborného či profesního prostředí. Mám proto rád například právní či ekonomické thrillery z pera amerických autorů Johna Grishama nebo Marka Gimeneze.
Váš vzkaz pro čtenáře?
Ve vztahu ke čtení mám rád výrok G. B. Shawa, podle kterého inteligentní čtenáři vědí, že jen polovina toho, co si přečtou, je pravda. Ti velmi inteligentní pak vědí, o kterou polovinu se jedná.